Erektilní dysfunkce, poruchy erekce, impotence

Poruchy erekce, impotence je poměrně častý mužský problém. Častější, než si myslíme, protože velká část postižených, ze studu problém tají, ale zbytečně. Z historických pramenů se dočtete, že problémy s erekcí pronásledovaly mužskou populaci, kam jen oko času dohlédne. Opačným problémem erektilní dysfunkce je pripapismus, nazvaný podle boha Priapa zobrazeného se ztopořeným údem. Je to bolestivý problém a naštěstí se vyskytuje poměrně málo. Je způsoben většinou předávkováním látek na zlepšení erekce. Pokud ne, tak bývá příčinou nějaký chorobný proces v malé pánvi (nádory, trombóza apod.) nebo v centrálním nervovém systému s postižením vegetativního systému, který erekci řídí.

Poruchy erekce, také se říká impotence, ale pozor, máme dva druhy impotence: cum generandi, znamená neschopnost oplodnit, kvůli změnám ve spermatu a cum coeundi – to znamená neschopnost oplodnit, kvůli poruše erekce, přičemž spermiogram může být teoreticky v pořádku, jsou poměrně časté a porucha erekce může dosahovat různého stupně. Od lehkého stupně s nedokonalou, ale ještě akceptovatelnou erekcí, s totální poruchou erekce nebo s poruchou erekce, která se projeví ochabnutím v pochvě.

Všechny tyto poruchy jsou pro svého nositele těžkým stigmatem a psychicky devastujícím faktorem. Někdy jsou ještě navíc tyto poruchy doprovázeny předčasným vyvrcholením s předčasnou ejakulací. Neštěstí pro oba.

Příčiny těchto poruch jsou dvojí. Organické poruchy – tzn. porucha v cévním, krevním systému, nervovém systému – často při diabetu. Nebo častější jsou funkční poruchy , při poruchách rovnováhy v oblasti vegetativního systému – naštěstí pro vás, poměrně dobře řešitelné. Ale než si vysvětlíme jak, je dobré si připomenout ve zkratce fyziologii erekce.

Erektilní funkce je řízená tzv.vegetativním systémem. To je část nervového systému, který autonomně řídí všechno kromě svalů, jako je ostření očí, zornice, činnost srdce, střev a celého trávicího traktu a mimo jiné i erekci.

Vegetativní nervstvo má dvě složky. Část parasympatickou a sympatickou. Parasympatická složka obecně rozšiřuje cévy, zvyšuje průtok krve, na podkladě vizuálního nebo dotekového vzrušení a dochází k překrvení topořivých těles. Ty se rozpínají a přitom utlačují nebo uzavírají odtokové venosní cévy, které tlačí proti tuhé bílé bláně (tunica albuginea), která obklopuje topořivá tělíska a tím blokují odtok, píšu to takhle obšírně proto, aby bylo možné pochopit, proč to někdy nefunguje.

A naopak sympatická složka vegetativního systému cévy zužuje. Uplatňuje se při ejakulaci (výronu semene) a ve fázi relaxace, kdy zbrzdí přítok arteriální krve do topořivých těles a uvolní tlak proti bílé bláně (tunica albuginea). Tím se otevře odtok venosní (odkysličené) krve a dojde k ochabnutí penisu.

Za normálních okolností mezi těmito dvěma systémy, tzn. parasympatickým a sympatickým systémem vládne shoda a rovnováha, erekce = vládne parasympatikus, ejakulace a fáze relaxace= vládne sympatikus.

Je zde ovšem jeden oslí můstek a to ten, že sympatická část vegetativního systému je současně součástí zánětlivé reakce organismu. Takže v okamžiku, kdy v organismu, speciálně v malé pánvi, v oblasti prostaty se objeví nějaká zánětlivá záležitost a nemusí být nezbytně provázena zánětlivými symptomy, zůstává sympatická část vegetativní pleteně zapnutá a přetlačuje se se složkou parasympatickou. Jinak lidově a zjednodušeně řečeno, parasympatikus chce erekci a soulož, zatímco sympatikus říká ne, já chci přednostně řešit tu patologickou zánětlivou reakci a dochází k patu. Podle síly tlaku těchto dvou složek je pak slabá, nebo žádná, nebo částečná a přechodná erekce. Z uvedeného jde pochopit na začátku zmiňovaný priapismus, pokud to přeženete s preparáty prodlužujícími erekci, krev se v topořivých tělesech po nějaké době srazí, vytvoří se krevní sraženiny, které nemohou jemným venosním předivem odtéct a je malér. Ale toto se stává zřídka kdy, tak se o tomto problému teď nebudu šířit.

Opačný problém je mnohonásobně častější. Tento funkční problém, to znamená nesoulad mezi sympatickou a parasympatickou částí vegetativního systému lze řešit, jak už to obvykle bývá, dvěma způsoby.

Za prvé symptomaticky, neřešíte kauzalitu, ale jen symptom (já s tím nesouhlasím, ale budiž), posílením parasympatické složky tak, aby přetlačila zánětlivou, sympatickou složku a k tomu slouží všechny známé užívané preparáty odvozené od sildenafilu například. Viagra a desítky dalších.

My používáme nejraději rostlinné, které mají i protizánětlivý účinek, například kotvičník. Nebo za druhé kauzální řešení, to znamená řešení základního problému, kdy pacienta vyšetříte, vyšetříte prostatu, vyloučíte nádor, pak hledáte zánětlivé elementy v ejakulátu (sperma pochází z 90% z prostaty,prostatický sekret,10% spermie z varlat, potažmo semenných váčků), případně v exprimátu prostaty.

Takto vlastně chráníte i partnerku, protože pokud zjistíte v ejakulátu zánět, je to přenosné i na ni. Kultivační anebo ještě lépe mikroskopické vyšetření ejakulátu, které preferuji dodá většinou dostatečné informace k léčbě.

Léčbou zklidníte vegetativní systém, sympatická složka se postupně zklidní a zavládne opět rovnováha, erekce se navrátí k plné síle a navíc  je ejakulát opět neinfekční. Dobré je vyšetřit i partnerku, protože běžné infekce, vaginální kandidózy, mykózy, ureplasma, mykoplasmata, chlamydie jsou navzdory jiných tvrzení stoprocentně přenosné.

Nebudu rozepisovat žádné preparáty, protože záleží na vyšetření, na diagnostice a poté cíleně zavedené léčbě. Mohu dát jen obecně osvědčené kombinace s širokým spektrem účinnosti. Ale to dopíšu až zítra. 🙂